Vítejte na novém Geoportálu Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj provozuje od roku 2009 webovou prezentaci Geografických informací Jihomoravského kraje – Geoportál Jihomoravského kraje. Tato prezentace zpřístupňuje prostorová data, aplikace, služby a informace, které se generují na krajské úrovni v oblasti GIS.

V letošním roce 2020 jsme připravili úplně novou podobu Geoportálu JMK, která přináší spoustu změn, zejména v uživatelské jednoduchosti a komfortu. Nyní lze Geoportál JMK plnohodnotně využívat také na mobilních zařízeních – je responzivní.

Jednotlivé informace a služby jsou rozděleny jednak tematicky a jednak uživatelsky. Po spuštění Geoportálu JMK narazíte na nejčastěji žádané informace a služby pro nejširší okruh uživatelů, další úrovně jsou pak zaměřeny na odbornější část uživatelů.

MAPY > OCHRANA PŘÍRODY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Sekce zprostředkuje prostorové informace z oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Jedná se zejména o zvláště chráněná území (vektorizace zvláště chráněných území v kompetenci JMK nad podkladem vektorové katastrální mapy), území soustavy NATURA 2000, obecnou ochranu krajiny, ochranná pásma vodních zdrojů a záplavová území.

Informace z činnosti odboru životního prostředí JMK naleznete zde.

 

5-leté průměry hodnot ovzduší

Plošné mapy (v síti 1 x1 km) pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek, které majístanoven imisní limit pro roční průměrnou koncentraci, jsou spočítány v GIS z plošných map zajednotlivé roky.Mapy nejsou konstruovány z vypočteného průměru ročních průměrných koncentrací najednotlivých stanicích za pět předchozích let a to zejména proto, že ne každý rok mají všechnystanice dostatek platných měření pro výpočet roční průměrné koncentrace a dále proto, žev průběhu let nastávají změny v sítích měřicích stanic.Pro doplnění jsou uvedeny i plošné mapy pětiletých průměrných koncentrací pro 36. max. hodnotu24hod. průměrné koncentrace PM10 a 4. max. hodnotu 24hod. průměrné koncentrace SO2 (tytoimisní charakteristiky zákon o ochraně ovzduší nevyžaduje). Digitální povodňový plán

Digitální povodňový plán Ochrana přírody, životní prostředí

Zvláště chráněná území, území soustavy NATURA 2000, Obecná ochrana krajiny, Ochranná pásma vodních zdrojů, Záplavová území aj. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Účelem PRVKÚK bylo stanovení základní koncepce optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod sídel Jihomoravského kraje. PRVKÚK zahrnoval zhodnocení stávajícího stavu zásobování vodou a odkanalizování měst a obcí s návrhem výhledového řešení včetně výpočtu investičních nákladů jednotlivých staveb a jejich realizace v doporučených časových horizontech. Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu7) a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti. Přírodní parky JMK

Území přírodních parků zahrnuje krajinářsky nejcennější celky stále ještě nepostižené neúnosnými stavebními nebo jinými aktivitami. Najdeme v nich řadu významných přírodních lokalit, zvláště chráněných území a významných krajinných prvků s unikátními společenstvy. Tematický atlas JMK

Již třetí vydání Tematického atlasu Jihomoravského kraje, tentokrát pro rok 2017, bylo vytvořeno ve spolupráci s Kartografií Praha, a. s. a navazuje na předchozí 2 vydání Tematického atlasu v letech 2013, respektive 2010. Třetí vydání bylo pojato zábavnou formou a bylo obohaceno o nové mapy a grafiky, které atlasu ještě přidávají na zajímavosti. Výtisky atlasu budou distribuovány jak na základní, tak na střední školy v území Jihomoravského kraje, aby zvýšily povědomí mladé generace o jejich domovském regionu. Rozptylová studie

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016 je dokument zpracovaný za účelem posouzení úrovně znečištění ovzduší. Na základě vypočtených modelových hodnot znečištění rozptylová studie hodnotí vliv stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na imisní situaci zóny Jihomoravský kraj na základě dat z 2009 dle standardních metodik užívaných pro jejich zpracování, v souladu s platnou legislativou a metodikou Ministerstva životního prostředí ČR. V rámci modelového hodnocení kvality ovzduší byla zpracována kompletní emisní bilance bodových, plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území zóny Jihomoravský kraj na základě podkladových dat územního plánu a dalších dostupných podkladů. Rozptylová studie - přílohy

Přílohy k rozptylové studii. Návrh malých vodních ploch v JMK

Prostorová analýza vhodných lokalit pro přípravu a realizaci malých vodních ploch v rámci Jihomoravského kraje.
Současně existující malé vodní plochy a návrh umístění malých vodních ploch pro uplatnění budoucích typových opatření v území Jihomoravského kraje, vytvářející  podmínky pro následnou přípravu a realizaci projektů malých vodních ploch. Rešerše podkladů k využití důlních vod v bývalých dobývacích územích Jihomoravských lignitových dolů a v uhelné pánvi Rosicko-Oslavanska

Jihomoravského kraje se týkají dopady klimatických změn nejvíce z celé republiky. Kraj se tak potýká se suchem a nedostatkem vlastních zdrojů pitné vody již několik let. Pomoci by mohla voda z opuštěných dolů.
Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se totiž v dolech hromadí velké množství spodní vody. Kraj tedy zvažuje možnosti jejich využití.
Byla zpracována analýza, která je podkladem pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů.
Předmětem bylo vyhledání, analýza a zhodnocení relevantních dokumentů, dat, zdrojů informací a případných nástrojů finanční podpory, které řeší problematiku důlních vod a jejich případné využití - souhrnný přehled dostupných dat, informací a materiálů (studie, strategie, koncepce, databáze, výzkumné práce, disertační práce, připravované a realizované projekty, mapové podklady, existující webové stránky, příklady dobré praxe apod.) pořízených v období let 2010 – 2020 nejen státními orgány a Jihomoravským krajem, ale i vysokými školami, výzkumnými subjekty a dalšími institucemi zabývajícími se předmětnou problematikou včetně všech materiálů na národní úrovni, které se výslovně týkají možnosti využití důlních vod.